Letní vedra a komfort v pasivním domě
Čím dál více si zvykáme na to, že tepelný komfort není v dnešní době jenom o zimním období ale také o tom, cítit se dobře v létě. Ne nadarmo se často doslechneme: "Dnešní domy už není těžké vytopit, ale uchladit!", a je to pravda! Jak můžeme vlastně ovlivnit příjemné klima v horkých letních dnech u dnešních staveb a je to vůbec nějak řešitelné? Jak se v tom vlastně liší pasivní domy?
Proč se dnešní domy vůbec přehřívají?
Současná architektura s sebou přirozeně nese některé zásadní rozdíly oproti starší zástavbě. Současné novostavby mají na rozdíl od starších domů mnohem větší okna, k tomu ještě s orientací na jih. Nejvíce totiž domy v létě zahřívají sluneční zisky přes jejich prosklené části. Přímé slunce umí danou místnost velmi účinně zahřát i kdyby se jednalo jenom o malé nezastíněné východní okno do pracovny. Zapadající slunce pražící na velká západní okna bez žaluzií pak uvnitř domů často rozpoutají opravdové peklo!
Druhým podstatným faktorem je způsob větrání stavby, který vnitřní klima také ovlivňuje. Otevřít okna do kořán v parném letním dni také nebude určitě to správné řešení. Dalším velmi opomíjeným faktorem jsou vnitřní tepelné zisky, většinou od spotřebičů. Klasicky se jedná o vaření v kuchyni, počítače anebo velké televize, které velmi efektivně vyzařují teplo do okolního prostoru. Naopak často uváděná tepelná akumulace staveb (typicky dřevostavba vs. zděná stavba) v dnešní praxi hraje spíše menší roli, i když by si to spousta zastánců klasické stavební technologie přála.
Existuje řešení - stínění, větrání, disciplína
Jistě tušíte správně, že nejdůležitějším řešením bude stínit okna. Zapomeňte ale na vnitřní žaluzie, ty mají velmi malou účinnost! Použijte vždy venkovní stínění - žaluzie, rolety nebo screeny. Investice do jejich automatizace v podobě naklápění podle pohybu slunce se rozhodně vyplatí.
V rámci letního větrání je potřeba přes den větrat minimálně. K večeru a přes celou noc, kdy začíná teplota klesat hlouběji pod 20°C, naopak větrejte co nejvíce, ideálně průvanem. Noční větrání je totiž jediné pasivní řešení, které váš dům přirozeně vychladí a odvede tak přes den naakumulovanou energii pryč.
Volba úsporných spotřebičů a zejména úsporného LED osvětlení také v nemalé míře omezí přehřívání interiéru. Podstatná je také disciplína, s jakou dům užíváme. A tak zapomenout přes den zavřít žaluzie v pokoji vás může mrzet ještě příští den večer.
Pasivní domy a letní komfort
Řešení letního komfortu a omezení přehřívání je již součástí návrhu pasivních domů. Venkovní stínění oken nepustí dovnitř přímé slunce. Silná tepelná obálka dovnitř nepustí žádné teplo zvenčí. Dobrá vzduchotěsná obálka se spolu s řízeným větráním postará, aby se přes den nevětralo zbytečně moc. Vzduchotechnika také disponuje rekuperací, která horký vzduch přes den ochlazuje a užitečnou funkcí "bypass", která využívá naplno chladný noční vzduch. Ale pozor, nečekejte od rekuperace zázraky! Interiéru sice nezanedbatelně pomáhá, ale jako taková určitě nenahrazuje chlazení stavby.
Když noční chlazení nestačí
Léto je čím dál teplejší, uživatelé domů očekávají čím dál vyšší komfort. V obdobích, kdy panují vedra i několik týdnů, není možné uvnitř domu udržet komfortní teplotu nižší než 25°C. Druhým případem může být situace, kdy obyvatelé domu prostě nejsou důslední anebo nemají možnost nastolit ideální podmínky. Typicky jde například o situaci, kdy se nevětrá nebo nemůže větrat v noci. V domě pak postupně den po dni vzrůstá teplota. V takovýchto případech nastupují aktivní systémy přichlazování interiéru.
Systémy přichlazování domu
Nechat si pomoct a mírně přichladit interiér nemusí být zlo a rozhodně to nemusí znamenat mít bílou krabici s vrtulí na fasádě a fukary nade dveřmi v interiéru. Tyto standardní splitové klimatizace mají spíše využití při rekonstrukcích. Existují však i vhodnější systémy, které jsou integrované do základních systémů pasivních domů. Jedná se zejména o komfortní systémy podlahového nebo stropního vytápění respektive chlazení, které využívají pro rozvod chladu samotný systém vytápění. Často se také využívá samotné vzduchotechniky, která umí přichlazovat vzduchem. Pro všechny tyto systémy slouží jako zdroj chladu (i tepla) tepelné čerpadlo. Na závěr nezapomeňte uvést, že všechny aktivní systémy chlazení mají také určitou spotřebu elektřiny, která sice zvyšuje váš komfort bydlení, ale i také náklady na provoz domu.
Ing. Martin Němeček, Ph.D. | Tector ateliér
